Tak jsem se konečně dostal k popisu mé „popelnice“. (pozn.: popelnicí to nazval člověk, ve kterém mám obrovskou oporu, kterého mám moc rád a který jediný si může beztrestně dovolit nazvat tohle klasické sportovní auto takto hanlivě).
K autu. Jedná se VW Corrado G60 z roku 1990, dovezeno z D v roce 2007 s najetými 155 000 km. Výbava asi prostřední, sice bez klimatizace, ale skoro vše v elektrice. Za těch pár let jsem s ním najezdil asi 50 000 km. Před dvěma lety jsem se rozhodnul pro opravu kompresoru a celkové napravení drobných i větších nedostatků.
Bohužel zatím nemám moc fotek, takže tu jsou jen některé „pracovní fotky“ z výměny ložisek v kompresoru apod.
Auto dlouho stálo, takže mne prosím nekamenujte za to, jak vypadalo. Sám se stydím. Teď už to bude každým dnem lepší.
Kompresor byl v překvapivě dobré kondici. Mimo hlučnějších ložisek a obroušených lamel mu dohromady nic nebylo. Měl jsem strach ze stavu drážek ve šneku, ale byly ok.
Po rozebrání kompresoru mě čekalo jedno překvapení. Asi nejsem první, kdo měl tohle auto rád. Na hřídeli byly nakreslené tři srdíčka. Možná námět na nějaký airbrush, až bude po laku..
A podařilo se mi zdupat lamely. Pořád mi někdo říká ať si napřed vše rozmyslím a je to marný, je to marný je to marný.. Díky Bartovi jsem naštestí ušetřil dost peněz.
Takže první meta dosažena. Kompletní kompresor, co se hladce a tiše točí. Bohužel to na fotkách nemám, ale kompresor přišel o některé ostré hrany a o 3 ze 6 přepážek na výtlačné straně. K tomu vyčištěný intercooler, nové svíčky od Densa a olej Castrol.
Teď je auto u mechanika kvůli elektrice, stále nedává jiskru a já už na opravu nemám ani znalosti, ani odvahu. Krom toho potřebuju udělat STK. Teoreticky příští týden by měl být na programu nový lak.
